Kouzlo první

Koupat se ve vodě z vodovodního řadu, je ež pochází z podzemního vrtu nebo z povrchových zdrojů, například z přehradních hrází, je docela všední záležitost, kterou si dopřeje každý, kdo se sprchuje nebo koupe ve vaně. Ve sladkovodním bazénu je to velmi podobné, jen se jedná o větší rozměr nádrže. Jakmile však do bazénu (nebo do zmiňované vany) nasypete dostatečně velké množství soli, máte rázem vodu takovou, jaká je (přibližně) v moři. Bude vám tu sice scházet ona atmosféra ostrého Slunce nad hlavou či tropických exotických datlových palem, nicméně alespoň tou vodou docílíte požadované slanosti vodní lázně. Že je koupání v mořské vodě zdravé, je známo již dlouho, ovšem abyste v tomto kouzlu uspěli, musíte na každý kubík vody nasypat do bazénu 35 kilo soli. Jestliže máte například nadzemní bazének o průměru čtyři metry a výšce vodního sloupce jeden metr, bude to pro vás znamenat nasypat tam celkem 440 kg soli. Takže přivolat nákladní auto naložené solí, a sypat a sypat.

Kouzlo druhé

Bazénová sůl se může využít i jinak, a kdo z vás používá v bazénu chlorovou chemii, například tablety chlornanu sodného, může přejít na šetrnější způsob chlorování pomocí solinátoru. Je to zařízení, které provádí elektrolytický rozklad vody s menší koncentrací soli. Ta je zhruba desetkrát slabší, než v některých mořích a oceánech, což má svůj význam právě pro tuto činnost. Elektrolýzou dochází na dvou elektrodách k rozpadu chloridu sodného (mořské soli) na ionty sodíku a chlóru, a právě chlorové ionty, rozptýlené ve vodě, likvidují mikroorganismy v bazénové vodě.

Uvádí se, že tento způsob dezinfekce je šetrnější k lidské pokožce, než chlornan sodný, ovšem je to stále jen chlorování vody. Chcete-li přejít na jiný způsob dezinfekce, musíte využít například ozón (aktivní kyslík), UV lampu, či jiné metody bezchlorové chemie.